Dramatické chvíle v odchovu orlosupích mláďat

06.03.2014 06:37

Hnízdní sezóna orlosupů bradatých v Zoo Ostrava je v plném proudu. Oproti minulému roku, kdy se nepodařilo odchovat žádné mládě, to i přes dramatické okamžiky letos vypadá mnohem nadějněji. Budou mladí orlosupi opět létat v přírodě?

V ostravské zoologické zahradě jsou chovány dva páry těchto majestátních dravců. Starší a zkušenější pár, který v minulých letech úspěšně odchoval již pět mláďat, snesl na přelomu roku dvě vejce. Protože u orlosupů existuje tzv. siblicida, kdy silnější mládě usmrtí to slabší, bylo později snesené vejce při první kontrole hnízda odebráno.

Kontrola proběhla bez problémů, rodiče se ihned vrátili na hnízdo. Poté, co jsme se přesvědčili, že je vejce oplozené, jsme je umístili do líhně a začali intenzivně komunikovat s koordinátorem Evropského záchovného programu pro orlosupy bradaté, panem Hansem Frayem z rakouské chovné stanice v Haringsee, abychom pro druhé mládě našli vhodný pěstounský pár. Naším cílem tak je zvýšit počet úspěšně odchovaných mláďat a tedy i mláďat poskytnutých pro vypuštění do volné přírody.

Mezitím se z vejce ponechaném na hnízdě po řádné inkubaci, při které se střídali oba rodiče, vylíhlo zřejmě 16. února první mládě. Rodiče se o ně zatím vzorně starají a krmí je (viz video). Z druhého vejce v líhni se mládě vylíhlo 3. března. Je v pořádku a momentálně zůstává v chovatelském zázemí, kde je ošetřovatelé pravidelně krmí. Vzhledem k tomu, že je důležité, aby i toto mládě bylo odchováno příslušníky svého druhu a ne člověkem, bude v nejbližších dnech převezeno k náhradním pěstounům, kteří mají zkušenosti s odchovem mláďat, sami ale letos mláďata nemají.

Velký příběh letos zažil druhý, méně zkušený ostravský pár orlosupů. Tato dvojice své mládě ještě nikdy neodchovala. V roce 2008, kdy tehdy devítiletí ptáci poprvé zahnízdili, byly na hnízdě nalezeny ostatky vyklubaného mláděte. Stejně neúspěšně skončilo i druhé hnízdění v následujícím roce. V sezónách 2010 a 2011 jsme se s ohledem na malý počet snesených vajec a nezkušenost tohoto páru rozhodli vejce odebrat do líhně. Mláďata z obou těchto hnízdění byla úspěšně adoptována a odchována pěstouny a posléze vypuštěna do volné přírody. Rok 2012 byl mimořádný na počet oplozených vajec, nicméně ani tentokrát se páru nepovedlo mládě odchovat.

Díky kameře, která je nad hnízdem nainstalována, jsme měli možnost zaznamenat snesení vejce 29. prosince 2013. U jednoho vejce nakonec už zůstalo. Po konzultaci s koordinátorem Hansem Freyem jsme se letos vejce rozhodli nechat na hnízdě a pečlivě sledovat na kameře, co se bude dít, abychom konečně zjistili příčinu problémů rodičů s odchovem. Mládě se ve vejci již dva dny před vyklubáním hlasitě ozývalo pípáním, což rodičům pomáhá připravit se na líhnutí a upevnit svou vazbu s klubajícím se potomkem.

Samotné líhnutí jsme mohli pozorovat od časných ranních hodin dne 20. února a posledního kousku skořápky se mládě zbavilo po poledni. K naší velké radosti oba rodiče mláděti při klubání aktivně pomáhali, a přestože byli z nové situace viditelně rozrušení, žádné známky agrese vůči malému orlosupovi nejevili. Naopak klubáním vyčerpané mládě začali okamžitě zahřívat. Následující dopoledne mělo mládě stále energii díky trávení žloutkového váčku. Po zhruba 24 hodinách od vylíhnutí však nastává další kritická situace, kdy se dospělí musí naučit mládě nakrmit. Nezkušení rodiče mají v této fázi odchovu často problémy, protože mláděti předkládají příliš velká sousta potravy, které mládě není schopno pozřít.

Přesto k našemu překvapení a obrovské radosti převzala samice iniciativu a během druhého dne se mládě několikrát pokusila nakrmit. Přestože jsme si nebyli jisti, kolik potravy mládě dostalo, z jeho aktivního chování pozorovaného na kameře jsme se rozhodli nijak nezasahovat a pár kontrolou mláděte nerušit. Naprostý klid jsme se snažili zachovat i v okolí voliéry, proto byl několik dní uzavřen přístup do této části areálu. Odměnou nám bylo ráno třetího dne, kdy jsme mohli vidět ukázkové krmení samicí. Mládě vypadalo zcela životaschopně, aktivně žadonilo o potravu a samice se naučila trhat dostatečně malé kousky potravy, které mládě bez problémů přijalo.

Krmení se opakovala v pravidelných dvou- až tříhodinových intervalech a pár měl nakročeno k prvnímu úspěšnému odchovu. Bohužel v odpoledních hodinách čtvrtého dne života mláděte došlo zatím z neznámé příčiny k jeho úhynu. I přes tento nezdar jsme však nadšení z obrovského pokroku, který nezkušený pár letos udělal. Společná inkubace vejce a čtyři dny péče o mládě významným způsobem posílily vazbu mezi partnery a věříme, že v příštím roce své nově získané zkušenosti zúročí.

Pokud bude starší mládě bez problému odchováno svými rodiči a druhé náhradními pěstouny, měla by být obě opět zařazena do projektu Návrat orlosupa bradatého do Alp. Na kterém místě budou nakonec do přírody vypuštěna, určí v následujících týdnech koordinátor chovu orlosupů bradatých.

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) obývá ostrůvkovitě horské a vysokohorské oblasti Afriky, střední Asie, jižní Evropy a znovu také Alpy. V minulosti byl tento impozantní dravec právě zde člověkem vyhuben. Poslední zástřel je datován z roku 1913. Od 80. let minulého století probíhá projekt návratu orlosupů bradatých do Alp, do kterého je zapojeno přes 35 evropských zoologických zahrad, včetně ostravské, dále správy národních parků v Alpách, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a také speciálně pro orlosupy zřízené chovné stanice. Jen díky nezměrnému úsilí se podařilo orlosupy do Alp navrátit a dnes v této oblasti volně žije asi 150 ptáků.

Tento úspěšný projekt naplňuje jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností.