Supí namlouvání v Zoo Ostrava

28.02.2014 10:26

Ve voliéře supů bělohlavých v ostravské zoologické zahradě je v těchto dnech pořádně rušno. Mezi šesti ptáky se utvořily dva páry, které se intenzivně páří a staví hnízda.

Supi bělohlaví žijí v přírodě v početných koloniích. Po několikaletém úsilí se podařilo malou kolonii vytvořit i v ostravské zoo. Skupina čítající šest ptáků (tři samice a tři samci) obývá prostornou voliéru, která byla vybudována v roce 2006 v blízkosti pavilonu indických zvířat. V ní probíhá v tomto období velmi intenzivní příprava na hnízdění – ptáci se vzájemně dvoří, stavějí hnízda, páří se.

Jeden ze dvou párů je zkušený a funguje už řadu let. Samec (*1999) pochází ze Zoo Vídeň a samice (*1984) ze Zoo Bojnice. V minulých letech společně odchovali celkem pět mláďat včetně mláděte, které si vylíhlo 5. května 2012.  Po dohodě s koordinátorem Evropské plemenné knihy (ESB) jsme toto mládě v  listopadu loňského roku jako historicky první mládě supa bělohlavého poskytli pro vypuštění do volné přírody v Bulharsku v rámci repatriačního programu probíhající v pohoří Stara Planina.

Poskytnutím odchovaného mláděte supa se Zoo Ostrava zapojila do dalšího záchranného projektu, jehož cílem je obnovit a posílit populace divoce žijících supů na území Bulharska, kde byli tito majestátní ptáci člověkem téměř zcela vyhubeni. Velmi malé ostrůvkovité populace zůstaly pouze na jihu země.

Tento úspěšný projekt naplňuje jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností.

Druhý pár tvoří mladá samička, dcera chovného páru vylíhnutá v roce 2007, o kterou se uchází devítiletý samec ze Zoo Münster. První náznaky vzájemných sympatií se u nich projevily už v loňském roce, nicméně teprve letos u nich hnízdní aktivita propukla v plné míře – společně postavili hnízdo a pravidelně se také páří. Vzhledem k nezkušenosti a poměrně nízkému věku zejména samice budeme napjati, jak jejich snažení dopadne.

Sup bělohlavý (Gyps fulvus) hnízdí v koloniích v subtropickém pásmu Evropy, Asie a Afriky, od Středozemí až po Indii a jihovýchodní Kazachstán. Obývá suché otevřené krajiny od nížin až po vysoké hory. Zdržuje se ve velkých hejnech. Předpokládá se, že se živí hlavně mršinami velkých zvířat (koní, skotu, ovcí), které otvírá silným zobákem na břiše.  Nejdříve požírá vnitřnosti, poté svalovinu, kůži a kosti nechává.

K potravě se slétává více jedinců, po nasycení odpočívají delší dobu na místě. Kořist hledá plachtěním ve vzduchu ve spolupráci s dalšími jedinci. K zemi se spouští rychle a v kruzích. Pohlavně dospívá v sedmi letech. Hnízdo staví na nepřístupném místě ve skalách, do kterého samice snáší jedno vejce. Inkubace trvá asi dva měsíce, další tři pak zůstává mládě na hnízdě. Sup bělohlavý je veden v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN Red List of Threatened Species). Díky odchovu v lidské péči mohl být navrácen zpět do oblastí jižní Evropy.

Kromě supů bělohlavých se ostravská zoo aktivně zapojuje i do dalších projektů na záchranu dravců a sov. Pro vypuštění do volné přírody poskytla mláďata orlosupa bradatého (8), supa hnědého (1), sýčka obecného (67) a sovy pálené (352).

Podrobněji se mohou zájemci o projektu návratu supa bělohlavého i ostatních dravců dozvědět na další přednášce z cyklu zajímavosti ze světa zvířat, která proběhne ve středu 5. března od 16 hod. ve výukovém centru zoo.