II. část - Turistika z Rokytnice nad Jizerou

Přinášíme pokračování turistiky paní Heleny Ruskové z Vrbna pod Pradědem. Jedná se o výlet na horu Szrenica do polské části Krkonoš.

Na žulovém vrcholu Szrenica (česky Jinonoš), který se nachází v západní části Krkonoš, stojí horská bouda z r. 1922 (Schronisko na Szrenicy). Poloha stavby na neuvěřitelně špičatém a kamenitém vrcholu vyvolává údiv, přitahuje oči a láká vidět tuto dominantu polských Krkonoš z blízka.

Jednou z možností, jak se dostat na vrchol s nadmořskou výškou 1362 metrů, bylo vyšlápnout si sem z polské strany pěkně po svých.

Hotelovým minibusem jsme se nechali dovézt na parkoviště před polským městečkem Szklarska Poreba, odkud směřuje vzhůru do hor červená turistická značka.  Od samého začátku jsme nevycházeli z údivu a ani na chvíli nelitovali, že jsme místo jízdy lanovkou zvolili pěší výstup.  

Na široké přístupové cestě se střídají tři druhy povrchů. Úsek s hustě vyskládanými balvany střídají úseky tvořené šestiúhelníky vyplněnými někde drobnými kamínky, jinde většími kameny. Zapadají do sebe jako mozaika a vytvářejí perfektně rovnou, obrubníky lemovanou plochu. Místní stavitelé si dali záležet a vytvořili obdivuhodné dílo.

Počáteční kamenitý úsek cesty nás nejprve přivedl ke Schronisku Kamienczyk, pod kterým se nachází na řece Kamienczyk 27 metrů vysoký vodopád (wodospad Kamienczyka ).

Po zaplacení vstupného lze sestoupat po schodech pod vodopád, kde je vybudován bezpečný vyhlídkový chodník se zábradlím.  Protože jsme šetřili síly na téměř tříhodinové stoupání k vrcholu, obdivovali jsme vodopád pouze z výšky.  Na cestě za vodopádem se klene dřevěná brána, avizující vstup do Krkonošského národního parku (Karkonoski park Narodowy). Lze sem vstoupit teprve po zaplacení 5 Zl, (senioři platí 3,5 Zl).

Cesta k vrcholu, měřící necelých 6 km, stoupá rovnoměrně od samého začátku a převýšení 600 metrů je docela dobře zvládnutelné. Celá trasa je zajímavá, prochází lesem i loukou, nechybí tu výhledy, informační tabule ani odpočinkové místo s lavičkami. Asi 500 m před cílem se lze občerstvit v chatě postavené uprostřed louky, která se nazývá Hala Szrenicka Schronisko.

Na kamenitém vrcholku Szrenice je nespočet možností, jak spočinout nohám či vybalit z batůžku nějakou dobrotu. Pohostinnosti horské boudy jsme nevyužili, místo toho jsme si do sytosti vychutnali výhledy na obě strany česko polské hranice a snažili se vyhledat místa, kudy jsme v loňském roce procházeli. Turisté tady nespěchají, posedávají po balvanech, pobíhají s fotoaparáty nebo se s dalekohledem střídají v místě nejlepšího výhledu.

Také se nám odtud nechtělo, přesto jsme sestoupali k žulovým útvarům zvaným Trzy Swinki (Svinské kameny), vzdáleným jen pár minut chůze, kde začíná 27 km dlouhá cesta česko-polského přátelství, vedoucí střídavě po českém a polském území, kterou se dá po hřebenech hor přejít až na Pomezní boudy.  Snadno dosažitelné je další seskupení žulových balvanů v nadmořské výšce 1322m, nazývané Tvarožník, nacházející se právě na této upravené a udržované mezinárodní trase, po které je procházka doslova balsámem na duši.

Potom už nás čekala jen nenáročná zpáteční cesta na Szrenici, s pokračováním k nedaleké horní stanici dvojsedačkové polské lanovky, která nás za jízdné 20 Zl na osobu (asi 130,-Kč) dopravila do Szklarské Poreby. Po rozluštění záhady, že truskawki jsou vlastně jahody, jsme konečně dostali odvahu ochutnat polský zmrzlinový pohár (chutnal výtečně) a hotelovým mikrobusem, dohodnutým na zavolání, se vrátili zpět do Rokytnice.

Výlet na Szrenici je nezapomenutelným zážitkem a lze ho nenáročným způsobem absolvovat v obou směrech lanovkou ze Szklarske Poreby. Jízdenka nahoru stojí 27 Zl (přibližně 180,-Kč).

Zdatní turisté sem mohou vystoupat pěšky přímo z Rokytnice nad Jizerou, přes rozcestí Ručičky, zmíněné v minulém příspěvku a další rozcestí zvané Krakonošova snídaně (přibližně 12 km) nebo po cestě česko – polského přátelství ve směru od Špindlerovy boudy, přibližně 10 km.